Střípky z historie / MASARYK V PITÍNĚ

výročí založení naší republiky, si připomeňme události, které spojují osobu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka přímo s naší obcí.

Dne 26.6.1924 jel ve svém automobilu z Valašských Klobouk směrem na Bojkovice a kolem půl šesté večer projížděl také Pitínem. Vítala ho vyzdobená vesnice, na horním konci první slavobrána připravená místní jednotou Orla a druhá, připravená místními Sokoly, u základní školy. A právě tam prezidentovo auto neplánovaně na chvíli zastavilo, pan prezident se pozdravil s občany a před odjezdem se zapsal do místní i školní pamětní knihy. Bohužel, fotografie z této události se nenašla.

V sobotu 15. července 1933 odpoledne projížděl přes Pitín vlak, který vezl pana prezidenta TGM z Židlochovic do slovenské Bystřičky u Turčianského sv. Martina, tedy mimo jiné po Vlárské dráze. Cesta byla předem avizována, a tak po zdravici na nádraží v Bojkovicích, ho čekala také zdravice na vlakové zastávce v Pitíně. Směrem od Bojkovic ho vítali nejprve děti místní školy, a na zastávce pak další obyvatelstvo. Za závorami vlak zpomalil a pan prezident z otevřeného okénka mával vítajícím občanům – viz tři další dobové fotografie.

V roce 1938 byly vedle vchodových dveří do naší základní školy zazděny dvě bronzové pamětní desky. Jedna, věnovaná místním Sborem dobrovolných hasičů na památku návštěvy TGM v roce 1924, a druhá, věnovaná Jednotou Československé obce legionářské v Bojkovicích místnímu starodružníkovi – legionáři Františku Savarovi. Kdoví, jestli náš pitínský rodák Tomáše Garrigue Masaryka, tohoto bojovníka za pravdu, humanistu, filozofa a především demokratického politika, třeba i nepotkal. Pozdější první prezident Československé republiky totiž za svého pobytu v Rusku organizoval československé legionáře a hrál klíčovou roli při budování legií. Masaryk se angažoval v jejich organizaci, zajišťoval jim logistickou podporu (ubytování, transport), navštěvoval zajatecké tábory, podporoval vznik vojenských jednotek, letecké školy i kulturní život legií a zasloužil se o jejich mezinárodní uznání.

Odhalení obou pamětních desek, spojené s místními dožínkami, se zúčastnily davy obyvatel a hostů, jak můžete opět vidět na dobových fotografiích. Obě pamětní desky přečkaly na původním místě, pravděpodobně překryté, celou dobu okupace naší vlasti fašistickým Německem a sundány byly až v roce 1965, při generální opravě budovy školy. Na svoje místo však již vráceny nebyly, a v roce 1969 byly tehdejším vedením obce darovány muzeu v Bojkovicích, o čemž svědčí zápis v přírůstkové knize muzea.

Když už jsme vzpomněli rok 1938, tak nám dovolte malou foto odbočku, už k ní nebude jiná příležitost. Je ideální příležitostí v něm vzpomenout naše předky, v tomto případě obecní zastupitelstvo, které zmíněné bronzové pamětní desky nechalo do naší základní školy instalovat. Příjmení jejich členů nám dokazují, že stopy mnohých z nich z Pitína doposud nezmizely.

Na počest 85. výročí narození pana prezidenta pak byla v Pitíně zavedena nová pamětní kniha – kronika (viz foto). Na jeho počest byly také v letech 1924 a 1933 u místní školy vysazeny Lípy svobody, které však už dávno vzaly za své. Tak snad se bude lépe dařit nové Lípě svobody, vysazené spolkem Pitěnská beseda v roce 2018 v parčíku na „Smolovém“ ke stému výročí vzniku Československa.

ZDROJE: Kniha Dějiny Pitína od doktora Čoupka, obecní a školní kroniky, Muzeum Bojkovska.