Střípky z historie / NEJVÝZNAMNĚJŠÍ RODÁK

Po roce studia na gymnáziu v Uherském Hradišti přešel na Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, kde roku 1908 maturoval. Jako bohoslovec a student teologické fakulty v Olomouci byl vyslán na Gregoriánskou univerzitu v Římě, kde roku 1911 získal doktorát filozofie. 15. června 1914 byl vysvěcen na kněze, a v roce 1915 dosáhl hodnosti doktora teologie.

Po návratu z Itálie působil v letech 1915–1919 v Sobotíně u Šumperka jako kooperátor, ve Vojenské nemocnici v Ružomberoku jako kaplan a pak dva roky jako profesor dogmatiky a filozofie na Bohoslovecké fakultě v Nitře. Poté působil na olomoucké teologické fakultě, a v březnu roku 1948 ho papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem olomouckým. Úřad však mohl vykonávat pouze do Velikonoc v roce 1950. Tehdy byl nezákonně internován a izolován komunistickou mocí za zdmi Arcibiskupského paláce, kde také dne 2. listopadu 1961 za nevyjasněných okolností zemřel. Naposledy mohl arcibiskupský palác opustit 25. listopadu 1951, kdy se účastnil svěcení opraveného kostela sv. Stanislava u nás v Pitíně a setkat se tak s rodinou a známými – viz foto z jeho přivítání. Od roku 1952 se už ven nedostal a do Pitína se vrátil až po své smrti v pondělí 6. listopadu 1961, kdy byl na místním hřbitově pochován. Tak si na „našeho“ arcibiskupa vzpomeňme právě v dnešní den Památky zesnulých.

Jeho život, práce i mučednický osud si zaslouží daleko větší pozornost než jen pár našich řádků. Podrobněji si jeho osobnost připomeneme v příštím roce, kdy se v rekonstruovaném jeho rodném domě plánuje otevření komunitního, kulturního a vzdělávacího centra a také expozice muzea Josefa Karla Matochy. Ta bude instalována v obytných prostorách rodného domu, kde bude instalován dobový nábytek, fotokopie archivních dokumentů a historických fotografií, obrazů apod. Mimo to budou v jedné z vitrín k vidění také trojrozměrné upomínkové předměty vztahující se k památce arcibiskupa, a také dotyková obrazovka, na níž bude veřejnosti k dispozici digitální archiv projektu "Křehká linie svobody: Inspirační příběhy hrdinů z příhraničí".

Na závěr tohoto příspěvku a vzpomínky na arcibiskupa Matochu si dovolíme přidat doslovný přepis začátku jeho kázání na Dómě v Olomouci z roku 1950, které vystihuje jím zastávané křesťanské hodnoty rodiny: „Drahé moje děti. Rád vždy vzpomínám na chvíle pravé zbožnosti v našich rodinách, kdy otec, matka, děti i služebnictvo se pozdě večer scházeli a scházívají se dosud, aby se spolu modlívali bolestný růženec. Je to dojemné pro rodinu katolickou, když otec a děti vzhlížejí k tomu, kdo je zdrojem lásky k bližnímu…“.

ZDROJE: Kronika obce Pitín + její obrazová dokumentace, Dějiny Pitína od doktora Čoupka, kniha Biskup-vyznavač od Jindřicha Zdeňka Charouze.