Střípky z historie Pitína / ROZLOUČENÍ

Pravidelně vám každou neděli chceme přinést nějakou zajímavost, u které v době dávné byli naši předkové, a která i po tolika letech stojí za zmínku. Anebo událost z dob nedávných, na kterou si vzpomenete třeba i Vy. Tak nás nezapomeňte sledovat, startujeme už první březnovou neděli!“

Právě touto výzvou započalo publikování prvního ze střípků z historie naší obce z pera Milana Navrátila a Miroslava Kužely. Pravidelně každou neděli v 18 hod na obecním Facebooku a následně v aktualitách webu obce přinášeli perličky z naší historie, vzpomínky na události, lidi, na jejich odvahu, ale i pracovitost na stavbách, důležitých pro život obce. Vraceli se k jednotlivým spolkům, historiím budovaných staveb, vzpomínali na padlé, nejvýznamnější rodáky, připomínali stará místa v Pitíně, naše jedinečnosti, živelné katastrofy, ale třeba také dříve běžné životní milníky, jako odvody branců nebo slavnostní předávání občanských průkazů, které dnes už nezažíváme. Ano, nešly do hloubky historických souvislostí dávných let, nebylo to ostatně ani jejich záměrem. A jaký byl ten hlavní cíl? To už nám vysvětlí iniciátor tohoto projektu, Milan Navrátil: „Když jsem se před 20 lety přistěhoval, tak mi moje babička, která pocházela z pitínského rodu Voltnerů říkala, že je ráda, že jsem se do Pitína vrátil. Myslela tím její rod a vzpomínala na svá léta tady. Uvědomil jsem si, že o historii Pitína nic nevím a podobně na tom byli později moje děti. A co ostatní mladí a jejich pomalé vysídlování z obce? Jak by mohli budovat svůj hlubší vztah k tomuto místu a zůstat mu v budoucnu poblíž nebo tu i zakořenit, když neznají jeho historii? Chtěl jsem o ní něco zjistit a protože pomáhám obci v oboru propagace, rozhodl jsem se pro naši dědinu k jejímu letošnímu výročí ve svém volném čase vytvořit projekt, kterým bych všem jeho historii připomněl. Už dříve jsem se jakožto dlouholetý pitínský fotbalista zapojil do tvorby knihy o historii 80 let fotbalu u nás a vnímal jsem, jak hodně zaujala. Věděl jsem, že existuje skvělá kniha o historii Pitína od PhDr. Čoupka, ale kdo dnes z mladých čte knihy? A obzvláště tak podrobné? Nebo zvolíme formu výstavy fotografií, kterou při výročí uvidí návštěvníci jednou a pak už další roky nic? Pracuji v oboru marketingových komunikací a vím, že každé věkové skupině je třeba předávat informace takovou formou, aby je zaujaly a lidé byli v dnešní uspěchané době schopní a hlavně ochotní je vstřebat. Mladá generace ráda vnímá jen krátké zprávy, dávkované postupně, postavené na fotografiích či videích. Proto jsem se rozhodl jít cestou seriálových příspěvků publikovaných na sociálních sítích a webu obce. A dal jsem si závazek - připravovat je pravidelně, každý týden až do konce jubilejního roku. Jenže to byl úkol nad možnosti jednoho člověka. Kdo by mi s tím pomohl?“.

Bylo potřeba najít zájemce o historii, ideálně staršího pitíňana s dostatkem času,  se znalostí historie obce, dobrými vazbami na pamětníky a přitom schopného technicky zvládat vyhledávání informací a skenování dokumentů a fotografií. Vhodný kandidát byl jasný - Miroslav Kužela.

Jak se ukázalo, Mirek je stejnou „naplaveninou“ s pitínskými kořeny, jako Milan. Se stejnou touhou dozvědět se něco dalšího o historii svého bydliště. Pochází z mlynářského rodu Kuželů z „Podkrhovského,“ nebo také „Říckého“ mlýna mezi Bojkovicemi a Krhovem. Od roku 1894 je jeho rod spřízněn s mlynářským rodem Pavlackých z Pitína a díky němu i sestrou budoucího arcibiskupa J.K.Matochy a tím také s rodem Matochů. S trochou nadsázky se tedy dá říct, že má v Pitíně jakousi, i když vzdálenou, rodovou stopu.

Dnes je Miroslav Kužela důležitou pitínskou personou. Z vděčnosti k jeho druhému domovu od roku 2011 sem tam skládá nějakou písničku nebo píše knížečku o našem milém Pitíně. A kupodivu jeho skromná tvorba některé z vás oslovila, za což moc děkuje. Našel tu také partu skvělých lidí, ze kterých v roce 2015 vznikla Pitěnská beseda, kterou dlouhá léta vede. Sám říká: „Bylo mně velkou ctí, podílet se v roce 2014 s místními farníky na anketě „Strom roku“ a v letošním roce také na projektu střípky z historie Pitína. Přesto, že mě „Střípky“ daly pořádně zabrat, staly se doslova mou srdeční záležitostí. Zdroje pro jednotlivá témata jsem čerpal jak ze skvělé knihy Dějiny Pitína a přifařených obcí od PhDr. Čoupka, tak z obecní a školní kroniky, z muzea Bojkovska, ale také mezi místními pamětníky či jejich potomky. Nejhůře se sháněly dobové fotografie a dokumenty. Občas jsem při své práci objevil opravdu cenné klenoty, které by už zapadly. Jako třeba filmy z roku 1970 nebo historické fotografie Sokola zachráněné doslova ze sběrného dvora! Chtěl bych proto apelovat na naše občany: opatrujte tyto historické skvosty a předávejte je vašim potomkům, aby si také někdy nalezli své rodové střípky“.

Obrovský kus práce a hrůzu času odvedli tomuto projektu oba pánové. Mirek sháněl informace, objížděl pamětníky i muzea, skenoval fotografie. To byla nejdelší a nejnáročnější část práce. Milan vytvořil témata, časovou osu, aby navazovala na právě probíhající obecní, republikové nebo časové události, jednotlivé příspěvky doplňoval či upravoval do finální podoby, graficky ladil a dobarvoval fotografie, stříhal videa a nakonec je vložil na náš Facebook a web stránky. Odměnou jim byl pro ně až nečekaný zájem, nárůst počtu sledujících na obecním Facebook profilu i webu a komentáře lidí, jak jsou vděční za připomínku svého dětství či již dávno odešlých známých či rodinných příslušníků. A kolik se ozývalo rodáků, kteří dnes žijí již mimo Pitín. Dokonce až z Ameriky 😊.

Když se dostali také k video materiálům, založili i obecní YouTube kanál, protože ve videích už není budoucnost, ale vlastně současnost. Nynějšími kronikami obce už nejsou psané knihy, popisujícími právě proběhlé události, Jsou jimi fotografie a nově i videa. Jak ukázal obrovský zájem o nalezené filmy Pitína z r. 1970 – budoucí generace nebudou chtít číst ani se dívat na fotky – budou chtít vidět videa, filmy z naší doby. A tomu je potřeba přizpůsobit systém i kvalitu zaznamenávaných událostí. Už nefotit „od pasu“ stovky dokumentárních fotografií z obecních akcí, ale soustředit se na jejich kvalitu - zaznamenávat emoce, zážitky a nadšení těch, kteří tu dnes jsou a za desítky let už po nich zbydou už jen tyto obrazové vzpomínky.

Starosta Michal Vrba podotýká: „Celý jejich projekt textových, foto i video vzpomínek poslouží dále. Vytvoříme z něho samostatný archív na webu obce, kam budeme i v budoucnu přidávat nově objevené i vámi občany dodané materiály. Taktéž v nově budovaném Centru J.K.Matochy vznikne digitální archív i výstava fotografií ze života nejen našeho rodáka arcibiskupa, ale také z historie života Pitína, kde budeme čerpat i z materiálů zpracovaných autory Střípků.“

Milan Navrátil na závěr dodává: „Projekt jsme připravovali k letošnímu výročí obce a s koncem roku 2025 tuto náročnou práci také ukončíme. Mě jako specialistu na marketingové komunikace nejvíce potěšil nárůst sledujících o dění v Pitíně, ale osobně mě moc pohladili lidé, kteří mi říkali, jak se těší, co nového z historie jim další neděli v 18 hodin přineseme. Stálo to za to!

Určitě zůstala ještě spousta osobností či témat z naší historie, která jsme neotevřeli. Snad se jich někdy příště opět někdo ujme. Hledejte i Vy doma u svých rodičů a prarodičů svoje vlastní střípky z rodinné historie. Možná za další desetiletí nebo za 100 let už budou naši potomci cestovat časem. Tak se všichni právě teď v našich životech snažme, až se budou naši potomci ohlížet, jak jsme žili a co dokázali, tak ať na nás můžou být hrdí. Jako jsme my na naše pitínské předky.“